• APOŠTOL PAVEL SE LOUČÍ S MILÉTSKÝMI (STUDIE)

040 | APOŠTOL PAVEL SE LOUČÍ S MILÉTSKÝMI (STUDIE)

TKADLÍK (KADLÍK) František (1786 Praha - 1840 Praha)

"Akvarel na kartonu, 21 x 34 cm, rámováno, v paspartě, pod sklem datace 1831, zezadu opatřeno razítkem NG v Praze.
Opatřeno odborným posudkem PhDr. Naděždy Blažíčkové – Horové.
Významný český malíř, narodil se v pražském domě U zlatého koníčka otci sládkovi a hostinskému. Kreslení propadl už během gymnaziálních let na Novém městě pražském, během kterých chodil na hodiny ke K. F. Wolfovi. Studoval na pražské AVU v ateliéru u prof. Berglera, kde podle dobového pedagogického zvyku kopíroval staré mistry, zejména si oblíbil obrazy Andrea del Sarta. Získal stipendium Rudolfa Černína do Vídně, kde se stal r. 1817 komorním malířem a inspektorem jeho obrazárny. V této době se také začíná podepisovat Kadlík, protože vídeňákům dělá potíže vyslovovat jeho staročeské příjmení. R. 1825 obdržel státní stipendium na cestu do Itálie a v Římě zůstal až do r. 1832. Poté se vrací do Vídně, kde měl v plánu zůstat a tvořit. Nakonec ale v r. 1836 přijímá prestižní nabídku stát se ředitelem pražské akademie, kde zůstává až do svého předčasného skonu. Specializoval se na podobizny, namaloval velkoformátové portréty rodiny velkoobchodníka Srdinky, v r. 1820 namaloval velký olej Josefa Dobrovského, který je dnes ve sbírkách Národního muzea v Praze a ve Vídni namaloval portrét svého přítele z dob studií, slavného historika Františka Palackého. Maloval ve stylu nazarénských mistrů, ale odlišoval se od svých německých vrstevníků, a to zejména koloritem, přírodou a studiemi lidského těla. V. V. Štech ho vystihl: "Dlouhým pobytem v Itálii získal monumentální smysl. Kadlíkem začíná počešťování formy prvotně německé." Byl to právě Kadlík, kdo studenty akademie orientoval na světové umění. Jako pečlivý kreslíř byl učitelem Josefa Mánesa. Je autorem obrazu Modlící se Jan z Pomuku ve Varnsdorfu, Sv. Jan na poušti pro Černíny ve Vídni, Kristus v Emauzích, Sv. Václav obrací na víru žebrácké děti aj. Jeho díla jsou ve sbírkách NG v Praze, NM v Praze a v řadě soukromých sbírek. V r. 1933 uspořádal jeho soubornou výstavu Dr. Vincenc Kramář a další velký prostor získal na výstavě Čeští klasikové 19. století v Umělecké besedě v Praze v létě 1948, kde bylo vystaveno hned 10 olejů.
Autor viz T 2/593, TB 19/410, NEČVU 2/861."

  • zpět